Všichni jsme se těšili a myslím si, že jsme si to i užili! Na co jsme se těšili a co jsme si užili? Přeci naše první přespávání v družince! Paní vychovatelka si pro nás připravila takový program, že jsme si ani nevzpomněli na mobily, které jsme stejně nechali doma. Rodičové nás vybavili spacákem, karimatkou, převlečením a samozřejmě jídlem. V tělocvičně jsme si zahráli s metrovým mikádem, z vlny jsme si vyrobili malou čepičku, po večeři jsme si připravili spací ležení a začali koukat na kreslený film. Ale přesně v 22:28 hodin jsme vyšli ven sledovat Bobří úplněk. Byl nádherný. V družince jsme se dokoukali na film a pak rychle hajajá!!! Ráno nás probudilo sluníčko, posnídali jsme, sbalili jsme si své věci a všechno po sobě uklidili. Všichni jsme dostali účastnický list, každý napsal větu o hajajá a pak hurá za maminkami vyprávět, jak jsme prožili první noc v družince.
Po výběru těch nejšikovnějších dětí z každého oddělení proběhla minulou středu celodružinová puzzliáda.
Určitě poznáte ty nejnejnejlepší!
Napovím, že v kategorii prvních tříd vyhráli Vaneska, Kubík a Davídek, za druháky a třeťáky jsou to Editka, Vaneska a Anitka a v kategorii čtvrťáků a páťáků jsou nej Hanka, Anička a Jonášek.
Naše děti ze školní družiny ZŠ Šalounova už to ví. Ano, byly jsme se podívat na nádraží Ostrava-střed, kde se Železniční muzeum moravskoslezské nachází. Ve vestibulu jsou nenápadné dveře, které vedou do krásné expozice s železniční tématikou. Historické exponáty jsme si nejen prohlédly, ale měly jsme možnost si vyzkoušet jejich funkčnost. Expozici nás provedla paní, která na železnici dlouho pracovala a také si s námi zavzpomínala, jaké to bylo, když technologie nebyla na dnešní úrovni. Co děti nadchlo nejvíce? Stali se na chvilku strojvedoucí a na simulátoru - trenažéru si zajeli až do Opavy. Žádná nehoda se nestala a dokonce jsme získali zasloužený certifikát.
Blížící se vánoční čas jsme si zpříjemnily procházkou na Masarykovo náměstí, kde právě začaly Ostravské Vánoce 2023.
V pátek 10. 11. 2023 jsme se vydali na prodejní výstavu KREATIV, která se konala na Černé louce v Ostravě. V rámci výstavy měly děti příležitost se zapojit do různých dílniček, workshopů a soutěží. Nasbírali jsme spoustu inspirace, kterou můžeme využít pro naši tvorbu ve školní družině nebo doma s rodinou. Nakoupili jsme si materiál na tvoření a nezapomněli jsme na dárky pro naše nejmilejší.
Užili jsme si krásně strávený čas i se spoustou legrace a už se těšíme na další v pořadí 14. ročník KREATIV 2024.
Téměř na den přesně jsme se jako vloni vypravili na výlov rybníka Bezruč. Tentokráte sluníčko svítilo. Absolvovali jsme neuvěřitelnou cestu vlakem. Ani si nedokážete představit, kolik lidí vleze do malého vlaku a kolik se do něho ani nedostane.
V Jistebníku jsme se vydali přímo k lovišti. Cestou jsme sledovali, co zajímavého prodávají ve stáncích a snažili si zapamatovat, u kterých se nazpátek zastavíme. Na hrázi jsme sešli k rybníku a koukali do kádí na ryby. Protože bylo letos pro výlov ryb docela teplé počasí, museli rybáři vodu neustále provzdušňovat. Všude to stříkalo, teklo a my všichni jsme byli celí mokří. Nám to ale nevadilo, protože voda k rybám patří.
Pak přišel čas na rybí občerstvení, letos jsme vyzkoušeli hranolky z candáta. Také jsme dojedli svačinky od maminek a byl čas na určitě další neuvěřitelnou cestu vlakem domů
Ani omylem, byli jsme tam s družinou i letos. Akce proběhla tuto sobotu na Slezskoostravském hradě. Všude bylo plno jídla, pití a dobrůtek a také hodně lidí. Ale my jsme se neztratili a celý den si ve slunečném počasí užili. Viděli jsme našeho pana včelaře a ochutnali jeho skvělý med. Moc se nám líbila paní s koňmi, kteří ji poslouchali, jako by to byli pejsci. Napjatě jsme sledovali pana sokolníka a jeho dravce. Poslouchali jsme pohádku Čert a Káča, kterou s loutkami hrála paní Eva Hrušková, naše první Popelka. Zastavili jsme se u hrnčíře, tkalce a hradního kováře. Stihli jsme tvořit v dílničkách a zahrát si stolní hry.
V pátek 22. 9. jsme se s družinkou vypravili na vycházku k řece Odře.
Jen hrstku statečných neodradilo, že musí ujít trasu šesti kilometrů!
Prošli jsme místo, kterému se říká Korýtko, poslechli jsme si pod mostem hluk projíždějícího se vlaku, našli památník bojů války a hlavně poznali, že řeka Odra je moc dlouhá. Už víme, kdo žije v řece a na březích.
Po malém občerstvení jsme si zahráli krepákovou honičku a pokračovali jsme dál proti proudu hledat ostrůvek pro vodáky. Bohužel byl zaplavený vodou a viděli jsme tak jenom vyčnívající kůly.
Hodinky ukazovaly pátou a byl čas na návrat ke škole. Paní vychovatelka nás cestou zpátky vedla kolem slepého ramene Odry-Výškovických tůní, které jsou také jako řeka rájem rybářů.
Všichni zúčastnění si zaslouží velkou pochvalu😊.