Do přírodovědy všichni nakreslí planety podle své fantazie na A4 a donesou také v listopadu.

16.10.2020

Př-uč str. 14 Hory a pohoří, prac. sešit str. 4cv.první nahoře.

https://www.treking.cz/mapy/cr-pohori.htm


Ponděli 19.10.2020

Př- učebnice str.14-15.přečíst, pracovní sešit str. 4 dodělat celou stranu.

Odkaz na časová pásma k dú

http://www.0s.cz/?fbclid=IwAR1JYQm8ByTlePh7x4AJ3orLNpd4jOlC-0YWHxMkuad-WTlP6GtW_2iV8Wc

Vznik pohoří vrásněním

https://www.youtube.com/watch?v=1EvXoRg7QKM

Vznik sopečného pohoří

https://www.youtube.com/watch?v=r_Bedp3YY_c


Vznik_pohori.ppt

Pátek 23.10.2020

Př- pracovní sešit str. 5/1, učebnice str. 16-17- HORNINY

Pondělí 2.11.2020

Př- opakování učebnice str.14-15.+ zápis, str. 16 horniny.

Horniny_a_nerosty.ppt
HORNINY.pptx
Horniny, nerosty - kartičky 4.třída.docx

Pátek 5.11.2020

Př- opakování str.12-17

Pondělí 9.11.2020

Př- pracovní sešit str.5 cv. 2,3. Str. 6 cv. 1,2.

Pátek 13.11.2020

Př- pracovní sešit str.7 cv. 1,2,3,4

Pondělí 16.10.2020

Př- půda – učebnice str. 18-19

PŮDA- ANDREA HOŘICOVÁ.pdf

Pátek 20.11.2020

Př-pracovní sešit str.8 , str. 9 cv. 1.

Pondělí 23.11.2020

Př- pracovní sešit str. 9, celá, str. 10 cv. 1,2,3.

Pátek 27.11.202

Př- pracovní sešit str. 11- horniny a minerály

Přírodověda- prosinec 2020

Látky v živých organismech str. 20-21 učebnice

Zkoumáme vodu- učebnice str. 22-25.

Pondělí 4.1.2021- DV

Př- DÚ na známky- nakreslit a popsat koloběh vody v přírodě a jejich vlastnosti/ skupenství/ na výkres či papír A4 učebnice str. 22-25, dále úkol na doma – měříme objem vody- podívejte se do ledničky, do spíže, jaké tam jsou tekutiny a kolik měří a čím doma měříte, když pečete či vaříte. Vše si řekneme v příští hodině.

Koloběh vody

https://slideplayer.cz/slide/12366424/

https://player.slideplayer.cz/42/11423985/#

OBJEM- Andrea Hořicová.pdf

Pátek 8.1.202

Př- procvičování v pracovním sešite str.16,17.

KOLOBĚH VODY

https://www.youtube.com/watch?v=dTzdwIUIuJU

Pondělí 11.1.2021

- procvičování- objem vody prac sešit str. 18, MOŘE A OCEÁNY

ZÁPIS

Voda a život na zemi

Voda je součástí všech rostlin, hub a živočichů. Voda pomáhá rozvádět minerální látky a živiny po těle rostlin a živočichů a zajišťují správné fungování všech organismů. Odpařováním vody se organismy mohou ochlazovat, a tak si udržet potřebnou teplotu těla.

Suchozemské rostliny- přijímají vodu kořeny a odtud ji rozvádějí po celém těle cévami, pozorujeme je jako žilky na listech. Přebytečná voda z rostlin se vylučuje malými otvory v listech- průduchy.

Suchozemští živočichové- vodu pravidelně pijí, některým stačí pouze voda obsažená v potravě.

Sladkovodní živočichové vodu nepijí, ale přijímají ji povrchem těla, ryby žábrami. Bez vody velmi rychle umírají. Z těl živočichů se voda odpařuje, nebo vylučuje pomocí vylučovacích orgánů.

Voda moří a oceánů

- pokrývá dvě třetiny zemského povrchu a je životním prostředím mnoha rostlin i živočichů. Ve vodě mají vše, co k životu potřebují- kyslík, minerální látky, potravu. Voda mění svou teplotu v průběhu dne a v noci. Slaná voda při plavání nadnáší.

Život na Zemi vznikl s největší pravděpodobností ve slané vodě moří a oceánů před mnoha miliony let. Všichni živočichové a rostliny mají ve svých buňkách vodu podobnou vodě slané.

Denně pijeme vodu sladkou, v této vodě se v našem těle rozpouští sůl získaná z potravy. Obsahem přebytečné soli se naše tělo zbavuje močí.

Pátek 15.1.2021

Př- str. 30- 34 přečíst. V pondělí si budeme povídat o počasí.

Zápis

Podnebí na Zemi.

Na některých místech naší Země je zima a chlad po celý rok, jinde je po celý rok teplo. Jsou oblasti, tak jako u nás se teplota mění podle ročních období.

Je třeba si uvědomit, že teplota v určité části naší planety přímo souvisí s dopadajícími slunečními paprsky.

Ty dopadají na každou část naší planety jinak a proto je také teplota na různých místech Země jiná.

Nejvíce slunečních paprsků dopadá na oblast kolem rovníku, proto je tam nejtepleji.

Nejméně paprsků dopadá do oblasti pólů, tam je nejchladněji.

V oblasti, kde žijeme, se teplota střídá podle ročních období. Záleží jen na tom, která polokoule je zrovna přikloněna ke Slunci.

Podnebné pásy

Tyto oblasti naší Země jsme rozdělili do osmi podnebních pásů ... podle toho, jaká teplota v nich je v průběhu roku.

Tropický pás - je v oblasti rovníku, teplota tam nikdy neklesně pod 0°C

Subtropický pás - zde teplota pouze na několk dní v roce klesne pod 0°C

Mírný pás - Teplota pravidelně na několik týdnů klesá pod 0°C

Polární pás - Teplota je po celý rok nižší než 0°C

Oblasti na Zemi se nelíší pouze teplotou, ale také množstvím srážek (deště a sněhu) v průběhu roku.

Blízko moří a oceánů vzniká nejvíce mraků, takže tam prší pravidelně. Podnebí v těchto oblastech nazýváme oceánské.

Naopak daleko od moří a oceánů (uprostřed kontinentů) je srážek málo, jsou zde dlouhá období sucha, takové podnebí nazýváme kontinentální.

No a oblasti, které leží někde mezi (tedy ovlivňujë ho jak podnebí oceánské, tak kontinentální) nazýváme podnebí přechodné, takové je třeba na území české republiky.

Střídání ročních období

https://www.youtube.com/watch?v=7XMio1OnH7s


Podnebí, podnebné pásy.pdf

Pondělí 18.1.2021

PŘ- povídání o podnebí a počasí, přečíst str. 35-37.

Zápis

Počasí a jeho zaznamenávání

Meteorologie - je věda, která se zabývá sledováním a předpovědí počasí.

Počasí se stanovuje na každý den zvláš't, označuje jaká ten den bude teplota vzduchu, jestli bude jasno (bez mraků) nebo oblačno (zamračeno), jestli bude pršet, kterým směrem a jak silně fouká vítr.

Počasí se na rozdíl od podnebí může změnit ze dne na den nebo i rychleji během několika minut.

Jaké je aktuální počasí a bude v nejbližších dnech na území naší republiky lze prozkoumat

Pokud je zrovna část Země, na které žijeme odvrácena od Slunce, tak na ni nedopadají žádné paprsky a je tma, říkáme, že je noc.

V průběhu dne může být Slunce zastíněno mraky, ve kterých se zachytí část paprsků a tehdy říkáme, že je polojasno (málo mraků) nebo zataženo (celé nebe je zataženo mraky).

Teplý vzduch stoupá vzhůru a na jeho místo se přesunuje vzduch studený, tomuto proudění vzduchu říkáme vítr. Tento pohyb může být různě silný a čím rychlejší tento pohyb je, tím intenzivnější vítr je, takže z pomalého vánku může být časem rychlejší vichřice nebo ještě rychlejší uragán.

Díky pohybu vzduchu nastává také změna teploty. K měření teploty používáme teploměry a teplotu měříme ve stupních Celsia (°C).

Existují i jiné teplotní stupnice. Je třeba si však zapamatovat, že mezinárodní hlavní jednotkou teploty je kelvin, značka K (Kelvinova stupnice).

Srážky souhrnně nazýváme déšť, sníh a kroupy. Odpařená voda je obsažena v mracích (velké množství malinkých kapiček), které spadnou na Zemi jako déšť. Pokud ale je teplota nad zemí nízká (nižší jako 0°C), potom se malé kapky přemění před dopadem na kousky ledu. Tyto kousky do sebe narážejí a tvoří sněhové vločky ... padá sníh.

K měření množství srážek se používá jednoduchý nástroj srážkoměr. Trychtýř vede do nádoby, která zachytává vodu. Každý den ve stejný čas se pak obsah této vody nalije do odměrného válce a stanoví se její objem.


Video

https://www.youtube.com/watch?v=bBSp4m0IR9c

https://www.youtube.com/watch?v=RTbIJ4bJORc