Dějepis - text zápisu:

Rozvoj rodové společnosti - mladší doba kamenná.

Ø vznik hrnčířství- výroba hliněných nádob- mísa, pohár, džbán, nádoba na vodu →keramika

Ø opracování kamenných nástrojů - zaostřené sekery, vrtání otvorů do kamenných nástrojů pomocí luku

Ø rozvoj tkalcovství- výroba tkanin ze lnu nebo ovčí vlny ( tkalcovský stav)

Ø bohatší strava - ženy pražily a mlely zrní (ruční kamenný mlýnek)→výroba placek nebo kaše z mouky a mléka

Ø zemědělství → usedlejší způsob života, stavba pohodlnějších příbytků

Ø velkorodina→ rodiče, synové a dcery, vnuci

Ø rodová občina→ tvořilo ji několik velkorodin, členové si rozdělovali úrodu, nářadí a tkaniny si vyráběla každá velkorodina sama

Ø kult matky→uctívání na náboženských obřadech, které měly zajistit úrodu, vláhu

Ø rozšiřování zemědělství do dalších oblastí, z Blízkého východu až do Evropy



Zápis z 2.11.2020

Rozvoj výroby - pozdní doba kamenná.

Ø Mezopotámie (meziříčí) -oblast rozvoje zemědělství

Ø přírodní podmínky: jarní záplavy, teplé a suché podnebí

Ø závlahové zemědělství → přivádění vody na pole pomocí kanálů

Ø obdělávání půdy usnadnila orba hákem

Ø pozdní doba kamenná přinesla využívání kovových nástrojů z mědi

Ø kovotepectví = kování nástrojů, kovolijectví=tavení a odlévání do forem

Ø vznik řemeslné výroby a její oddělení od zemědělské umožnila bohatá úroda a chov dobytka

Ø zdokonalení hrnčířství →hrnčířský kruh - uplatnil se starší vynález kola


Zápis z 9.11.2020

Střední Evropa v pravěku.

Střední doba kamenná

Ø na rozdíl od Blízkého východu, kde se rozvíjelo zemědělství přetrvávalo přisvojovací hospodářství.

Ø oteplování podnebí→roztál ledovec pokrývající severní Evropu, velká zvířata byla vybita nebo vyhynula, převažovaly lesy s lesní zvěří

Ø lovecké rody se dělily na menší skupiny, které lovily v loveckém revíru

Ø součástí obživy se stal rybolov

Ø obydlí →chaty z dřeva a rákosu

Ø osídlení severních oblastí, dříve neobyvatelných

Mladší doba kamenná

Ø ve střední Evropě měli zemědělci obtížnější podmínky: nižší úroda, neznalost hnojení, plevel, studenější podnebí, nutnost vymýtit les a vypálit jej (žďáření)

Ø časem se půda vyčerpala a lidé se stěhovali za 15-20 let za úrodnější půdou→stěhovavé zemědělství

Domácí úkol: zopakovat učivo od s.25-33 (Mladší a pozdní doba kamenná), bude test!!

Podívat se na zápisy v sešitě, opakovat podle otázek v učebnici.


Zápis z 16.11.2020

Nejstarší státy-starověk.

Ø nejstarší státy vznikaly v povodí řek

Ø vznik státu a jeho hospodářská správa si vynutil vznik číslic a písma

Ø novým úkolem náboženství bylo vysvětlovat rozdíly mezi společenskými vrstvami (podřízené/nadřazené postavení)

Ø využívala se nová surovina bronz k výrobě nářadí a zbraní

Ø bohatství společnosti vytvářeli řemeslníci a zemědělci=vykořisťovaní

Ø k vládnoucí vrstvě patřili kněží, úředníci a vojáci

Ø panovník byl uctíván jako bůh nebo syn boha


Zápis z 23.11.2020

Starověk- vznik sumerských městských států.

Ø Sumerské městské státy: Uruk, Lagaš,Ur, Eridu, Umma, Kiš, Nippur

Ø závlahové zemědělství → dosahovali bohatých sklizní

Ø řemesla a obchod →k obchodu používali lodě i vozy

Ø přebytky tkanin a keramiky směňovali za dřevo a kovy

Ø bohaté sumerské vesnice se rozšiřovaly a nakonec změnily v města

Ø vznik matematiky a klínového písma→ pro vedení záznamů v chrámovém hospodářství

Ø klínové písmo→zápis klínových tvarů rákosem na hliněné tabulky

Ø písaři a úředníci→zaznamenávali údaje o množství obilí,surovin, výrobků

Ø vojáci→chránili města před útoky kočovníků

Ø kněží→rozdělovali výsledky práce zemědělců a řemeslníků, obohacovali se na úkor ostatních obyvatel

Ø městský stát→vznikl z nutnosti zajistit obyvatelům ochranu a větší jistoty


Zápis z 30.11.2020

Starověk - vývoj sumerských států.

Ø zpočátku lid volil své zástupce- úředníky, vojenské velitele

Ø nejvyšší postavení zaujímal kněz- lidé věřili, že rozmlouvá s bohem

Ø touha rozšířit území vedla městské státy k válkám s okolními vesnicemi, nakonec i mezi sebou

Ø rostl význam voleného vojenského velitele, ten se nakonec zmocnil vlády a stal se králem, také si přisvojil i úřad nejvyššího kněze

Ø středem města se stal královský palác odkud bylo řízeno hospodářství→palácové hospodářství

Dopsat všechny zápisy!!!


Zápis z 2.12.2020

Starobabylonská říše

Ø vzájemné boje mezi městskými státy nepřinesly ani jednomu vítězství

Ø pokusy o vytvoření jednotného státu skončily nezdarem

Ø jeden z bojovných kočovných kmenů ovládl celou jižní Mezopotámii

Ø podrobil si ostatní městské státy a vytvořil jeden stát →starobabylonskou říši

Ø hlavním městem se stal Babylón

Babyloňané zvětšily plochy úrodné půdy, zvětšili tak výnosy obilí, vybudovali dokonalejší zavlažovací zařízení, vzkvétala řemesla, suroviny získávali dálkovým obchodem. Nejvýznamnější panovník – Chammurapi. Vydal první zákoník lidstva. Po smrti Chammurapiho začala říše upadat a zanikla→ vpády kočovných kmenů.

Příště test - v učebnici od s.40-42.


Zápis z 7.12.2020

Kultura staroorientálních států v Mezopotámii.

Význam písma → písmem lidé zprostředkovávali informace příštím generacím a vznikaly základy věd.

Základy astronomie→ pozorování Slunce, ročních období, rozdělení roku na 12 měsíců, rozdělení dne a noci po 12 hodinách.

Základy matematiky a geometrie→ vyměřování plochy polí, stanovení jednotek délkové míry odvozených od částí těla (palec, dlaň, píď, loket, sáh), vytvoření jednotek objemu (odhad velikosti úrody), výpočty a kreslení plánů staveb.

Poznatky o historii→ písemně zaznamenané činy panovníků a událostí.

Základy literatury→ záznam příběhů, vznik pověstí, bájí, výpravných básní=eposů.

Zápis z 16.12.2020

Starověký Egypt

Podnebí: teplé a suché počasí. Zdroj vláhy: každoroční záplavy Nilu způsobené táním sněhu a dešti. Údolí pokrývaly nánosy úrodného bahna.

Egypt se rozděloval na Horní a Dolní Egypt.

Dolní Egypt- oblast při ústí Nilu do moře.

Horní Egypt- oblast kolem středního toku Nilu.

Znalost zemědělství a chovu dobytka- rozšířila se z Mezopotámie.

Horní Egypt – bohatá naleziště zlata a mědi přispěla k rychlému hospodářskému rozvoji.

Panovník Horního Egypta ovládl i Dolní Egypt a vytvořil jednotný stát dřív, než v Mezopotámii.

Vládnoucí vrstvy=přisvojovali si bohatství z práce lidu:

Panovník – považován za Boha a uctíván.

Kněží – podporovali božský původ panovníka, udržovali lid v bázni a poslušnosti.

Vysoký úředník – dohlíželi na výběr daní, udržování zavlažovacích zařízení, zajišťovali pracovní sílu, měl soudní pravomoc.

Vojenští velitelé- chránili stát proti útokům nepřátel.

Tvůrci bohatství- zemědělci, řemeslníci.

Hospodářství směnné= řemeslníci směňovali výrobky za potraviny.


14.12.2020 Příště test z učebnice s.45-48.

Zápis ze 4.1.2021:

Kultura starověkého Egypta

Egyptské písmo-vyvinulo se z písma obrázkového –hieroglyfy.

Písmo se zapisovalo na papyrusové svitky. Papyr=rákos ze kterého se vyráběl papyrus.

Otroci- většinou váleční zajatci, kteří pomáhali při práci v kamenných dolech nebo jako sluhové.

Číslice-Egypťané používali desítkovou soustavu, položili základy některých věd: astronomii →určení doby záplav, matematice →stanovení výše úrody z určité výměry, geometrii→ vyměřování polí, lékařství →léčba zranění, operace, ošetření zubů, historie a literatura→ záznamy o důležitých událostech, panovnících, báje a pověsti, stavitelství→ pyramidy a chrámy, malířství → náměty: válečné a náboženské výjevy, obrazy obyčejného života.

Dočíst si v učebnici s.56-57. Opakovat učivo o Egyptě (poslední dva zápisy), příští hodinu si dáme test.

Zápis ze dne 18.1.2021:

Starověká Indie

Ø prvotní kultura vznikla v povodí řeky Indu

Ø znalost zemědělství se rozšířila z Mezopotámie

Ø vyspělost staroindické kultury dokládají pozůstatky měst

Ø domy ve městech byly vybaveny koupelnami, splachovacími záchody, města měla vodovod a kanalizaci, lidé psali na hliněné destičky, vyráběli hliněné sošky a šperky, používali kamenné, měděné a bronzové nástroje

Ø vývoj původních obyvatel přerušil vpád indoevropských kmenů -Árjů, kteří vytvořili nový stát

Ø Árjové zavedli systém kast-rozdělení na společenské vrstvy od bohatých až po vrstvu nemajetných a bezprávných: 1.kněží, 2.vládci a vojáci, 3.svobodní řemeslníci a zemědělci, 4.otroci-původní porobení obyvatelé.

Ø Indové uctívali přírodní síly, postupně vznikalo náboženství – Brahmánismus, nositeli učení byli kněží Brahmáni, později vznikl Buddhismus-zakladatelem byl Buddha.

Ø Indové obohatili vzdělanost lidstva o desetinnou číselnou soustavu, arabské číslice, pohádky a pověsti, architekturu (chrámy a stavby).


Nezapomeňte se naučit, příští hodinu si dáme na Indii test.